Jak hlásku vyslovit? Našpulte ústa, na okamžik dejte zuby k sobě a vyslovte „R“. Začněte šeptem, postupně to zkoušejte i nahlas. Ze začátku všechna slova s „Ř“ nahrazujeme hláskou „R“ a šeptáme.
Trénujte nejprve tyto skupiny slov, posléze vymýšlejte věty. Na konci článku je několik říkanek.
ŘA: řád, řádek, řapík, řada, pořad, pořadí, pořád, pořádek, vyřádí, vyřadí, zařadí, jeřáby
ŘE: řepa, řeka, řekla, řeřicha, ředkvička, řeč, řezat, řemínek, bouře, kuře, koření, pařez
ŘI: říkanka, říká, říjen, řízek, říše, boří, daří, hoří, měří, hovoří, peří, rozšíří, vyřídí, zařídí, naříkal
- Ř: vař, měř, keř, kuchař, kovář, rybář, trakař, mlynář, malíř, pekař, kalendář, lékař, popelář
- ŘK -: pekařka, kuchařka, mlynářka, malířka, kovářka, opravářka, lékařka, primářka, parukářka
DŘ: dřevo, dříví, dřímota, dříve, dřív, dřívko, dřevěný, dřep, odře, odřený, modřín, modřina
BŘ: břicho, bříško, břidlice, břichomluvec, březen, břitva, bříza, břemeno, břečťan, břinká
HŘ: hříbě, hříbátko, hříbek, hřib, hřích, hřídel, hřiště, hřebec, hřeben, hřad, pohřeb, vyhřátý
CHŘ: chřipka, chřoupe, chřestýš, chřadne, chřtán
KŘ: křídlo, křída, křeček, křik, křižovatka, křeslo, křížovka, křoví, nekřič, skříň, výkřik, pokřik,
MŘ: mříž, mříže, mřížka, umřít, zemřít, mřenka
PŘ: příbor, přihlásit, příjmení, příroda, přehlídka, přání, přezůvky, nepříjemný, kopřiva, pepř
TŘ: tři, tříska, třída, třicet, třista, třepat, tření, třešeň, třpyt, tetřev, větřík, bystře
STŘ: středa, střída, střídat, střecha, střep, střepina, střela, střelnice, střelec, střevíček
VŘ: vřídlo, vřídek, vře, vřít, vřeteno, v řadě
ZŘ: zřítelnice, zřícenina, zřejmě, zřetelně, z řeky
Básničky
Řežu, řežu dříví, Řetěz leží u dveří,
až jsem celý křivý. ať ho Jiřík přeměří.
Řežu dříví z ořechu, Přeměří a přetřese,
narovnám je pod střechu. od těch dveří přenese.
Řežu dříví na polínka,
vaří kaši Kateřinka.
Sází Jiřík, sází řepu. Řehtá hříbě na nádvoří,
Jak ji sází? Hezky v dřepu. že ho kočí hladem moří.
Sází řepu do řádek, Řehtá hříbě, hlavou třese,
Jiřík má rád pořádek. řezanku mu kočí nese.
Z komína se kouří, Skřivánci na nebi letěli,
večeře se vaří. slyšeli křepelku v jeteli.
Kuchařka si přitom říká:
„Pro Mařenku, pro Jiříka,
i pro toho Řehoře,
co tam křičí na dvoře.“
Jindřich se dře u dříví, Mám tři koně u Třeboně,
div si páteř nezkřiví. mám tři koně, hřebce,
Naříká si na dřinu, kdo mé hřebce potřebuje,
má od dříví modřinu. ať si o ně řekne.
Zdroj: www.logopedie.unas.cz